Historie

V květnu roku 1898 byl poprvé zahájen provoz v Léčebném ústavu v Brandýse nad Orlicí. Budovu dali postavit dr. Josef Wieser (žák známého dr. Kneipa) a Jan Horský. Brandýs nad Orlicí se stal lázeňským městem, v lůně přírody s ideálním železničním spojením s Prahou, Vídní, Olomoucí i s dalšími velkými městy tehdejšího Rakousko-Uherska.

Zpočátku měly lázně k dispozici 40 pokojů pro 60 pacientů. Postupně se budova rozšiřovala. Nejprve byly přistavěny šatny a v r. 1904 přistavěl nový majitel E. Rechziegel dvě boční křídla pro slatinné a uhličité lázně. To už měla budova 60 pokojů. Mimo léčebných procedur, měli hosté možnost bohatého kulturního vyžití ve městě i přímo v budově lázní, kde se nacházela knihovna, restaurace, kulečník, kuželník a v lázeňském parku tenisový dvorec. Hosté přijížděli i ze zahraničí. Lázně byly v provozu pouze sezónně od dubna do listopadu.

Koncem dvacátých let léčebnu koupila Nemocenská pojišťovna ČSD a začala budovu rekonstruovat. Slavnostní znovuotevření proběhlo 7. března 1930 a bylo spojeno s oslavou 80. narozenin T. G. Masaryka. Za rok se zde vystřídalo průměrně tisíc pacientů. Pobyt jednoho pacienta trval měsíc.

Po druhé světové válce dostala léčebna pojmenování "Tomasův léčebný ústav" na počest vedoucího odborů ČSD Aloise Tomase, který byl za účast v odboji vězněn v koncentračním táboře a v r. 1943 popraven.

Od října roku 1949 ústav převzala Ústřední národní pojišťovna a provoz byl rozšířen na celoroční.

V polovině padesátých let došlo ke značným úpravám interiéru budovy - stala se "Odbornou dětskou léčebnou ortopedických vad" (ODLOV) pro děti od 6 do 15 let. První pacienti nastoupili v r. 1958. Protože léčba někdy trvala delší dobu, byla v budově zřízena základní škola.

V letech 1990 a 1991 došlo k drobným nutným vnitřním úpravám budovy, která měla začít sloužit dospělým pacientům od 1. ledna 1992, kdy dostala léčebna název Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí.

Zavolejte nám.

+420 465 544 207